Bohyně a Bůh
![]()
Bohyně
Naše Paní je nejznámější jako Matka Příroda nebo Matka Země, i když Jí lidé dali nespočet dalších jmen. Je duší přírody, Která dává život celému světu. Vše, co žije, pochází z Jejího štědrého lůna. Vše, co umírá, se k Ní navrací tak, jako se po dlouhé cestě vrací kapka deště do oceánu.
Během dlouhých staletí potlačování jsme zapomněli na posvátnost Země. Přemýšlíme o Ní spíše jako o objektu k použití, než jako o žijící bytosti s vnitřní a posvátnou hodnotou. Následkem toho je ve smrtelném ohrožení. A protože jsme Její součástí, protože naše životy jsou na Ní zcela závislé, je v ohrožení i lidstvo. Možná proto v současné době cítíme potřebu znovu zdůraznit naše spojení s Ní, možná proto se uctívání Bohyně znovu dostává do popředí.
Prosím pochopte, že je mnohem více uctívačů Bohyně než stoupenců čarodějnictví. Máme mnoho společného, ale stejně tak je v našich přístupech i mnoho rozdílů. „Hnutí Bohyně“ může být nejlépe pochopeno jako místo, kde se neopohanství překrývá s ženskou spiritualitou.
Tento dramatický nárůst zájmu o ženské božství dal také vzniknout pozoruhodnému množství kvalitních děl o Bohyni a Bohyních (není to úplně to samé!). Bylo pro mě obtížné vybrat krátký seznam z mnoha a mnoha hodnotných knih, které jsou nyní dostupné.
Více informací o Bohyni:
Bolen, Jean Shinoda - Goddesses in Everywoman (Bohyně v každé ženě). San Francisco: Harper & Row, 1984
Christ, Carol - Rebirth of the Goddess (Znovuzrození Bohyně). Reading, MA: Addison-Wesley, 1997
Christ, Carol and Judith Plaskow, eds. - Womanspirit Rising: a Feminist Reader in Religion. San Francisco: Harper & Row, 1979
[Tato antologie stanovila kurz pro feministickou teologii. Esej Carol Christové "Why Women Needs the Goddess" (strany 273-287) - „Proč ženy potřebují Bohyni“ je důležitým klíčem k pochopení uctívání Bohyně.]
Davidson, H.R. Ellis - Roles of the Northern Goddess (Role severské Bohyně). London: Routledge, 1998
Downing, Christine - The Goddess: Mythological Images of the Feminine (Bohyně: Mytologické obrazy ženství). NY: Crossroad, 1981
[Tato kniha se zaměřuje na olympské Bohyně. I když vás to nijak zvlášť netáhne k řeckému panteonu, stojí za to si knihu přečíst, protože nabízí model, jak se vžít do souvislostí mezi mýtickými příběhy a vlastními životními zkušenostmi. ]
Woolger, Jennifer and Roger - The Goddess Within (Bohyně uvnitř). NY: Fawcett Columbine, 1989
Bůh
Ačkoliv je naše vyznání nejvíce nápadné a odlišné právě pro uctívání Bohyně, mnoho pohanů také ctí Boha. Pokud je naše náboženství zaměřené na Zemi a orientované na plodnost, uvědomíme si, že jedno pohlaví bez druhého je sterilní. To je biologický fakt. V symbolice, kde muž reprezentuje aktivní princip a žena přijímání, je také psychologická a duchovní pravda. Vnitřní plodnost vzniká z interakce mezi aktivním a receptivním. Pohané tento systém přejali.
Tato psychologická přiřazení ale nejsou faktem. Pochází z dob, kdy byly lidem vnucovány stereotypní genderové role. Pokud si spleteme biologický fakt s psychologickým symbolem, riskujeme, že budeme dále udržovat škodlivé nepravdy. Biologie se stává naším předurčením pouze tehdy, když si to tak svými očekáváními vytvoříme.
Skutečný Posvátný svazek se uskutečňuje v každém člověku, když integruje své aktivní a receptivní energie a vyvíjí se směrem k rovnováze a celistvosti.
Velký Rohatý Bůh lesa byl spojován s biblickým Ďáblem, ovšem nikde v Bibli není Ďábel popsán s rohy. Když se dvě náboženství dostanou do konfliktu, polyteistická náboženství mají sklony své panteony promísit. Monoteistické kulty, které tuto možnost postrádají, místo toho démonizují konkurenční Bohy.
Náš Bůh není ničí ďábel. Místo toho je obrazem hrdého, svobodného muže/samce s parožím mocného jelena. Je Robin MacArt, John Barleycorn a Jack in Green (Zelený Jack)*. Je zářícím sluncem, živitelem a ochráncem kmene. Přináší potěšení Bohyni i lidem.
Více informací o Bohu:
Anderson, William - Green Man: The Archetype of our Oneness with the Earth (Zelený muž: Archetyp naší jednoty se Zemí) . San Francisco: Harper Collins, 1990
Bolen, Jean Shinoda - Gods in Everyman (Bohové v každém muži). San Francisco: Harper & Row, 1989
Rowan, John - The Horned God (Rohatý Bůh). NY: Routledge & Kegan Paul, 1987
-------------------------------------
Poznámky překladatele:
* Robin MacArt - Ve 14. století bylo Irsko zasaženo hysterií pronásledování čarodějnic, která se tehdy šířila Evropou. Její obětí se stali i keltští křesťané. Jednou z pronásledovaných vyznavaček keltského křesťanství byla i Alice Kyteler. Byla obviněna z čarodějnictví a obcování s Ďáblem - konkrétně ve formě démona - inkuba, případně čarodějnického boha jménem Robin MacArt nebo také Robin Artisson. Ve skutečnosti se pravděpodobně jednalo o jejího milence toho jména, který byl stejného vyznání.
John Barleycorn (John "Ječmenné zrno") je v britském folkloru personifikací ječmene. Zažívá velké utrpení předtím, než podlehne nepříjemné smrti. Ovšem jeho smrt dává vzniknout chlebu, takže John Barleycorn umírá, aby jiní mohli žít. Jeho tělo je nakonec snězeno jako chléb.
Kathleen Herbert ho spojuje s mýtickou postavou Beowa (pochází z anglo-saského pohanství).
Existuje několik lidových písní zpívajících o utrpení, smrti a znovuzrození Johna Barleycorna (v chlebu nebo alkoholických nápojích – což oslavují jako „oživující účinky pití jeho krve“). Ukázka takové písně ze 17. století:
http://www.kstez.de/John_Barleycorn__Engl-Scot__25.gif
Jack in Green – toto jméno se dostalo ve známost v průběhu 16. a 17. století a vzešlo z anglických lidových oslav máje. Jednalo se o člověka celého pokrytého girlandami zeleně a květin. Současní pohané začali "Jacka v zeleném" spojovat s Greenmanem – Zeleným mužem, který je ale původem starší. Zelený muž, který se mimo jiné v podobě skulptur objevuje na mnoha kostelech od 11. století, je považován za zpodobnění ducha přírody, divokého lesního muže, wiccanská tradice ho pak spojuje s Rohatým Bohem.
Judy Harrow, únor 2000
zdroj: http://www.proteuscoven.org/proteus/Godsread.htm
- Pro psaní komentářů se musíte přihlásit
