Začátky...

Dínen

Samhain je za námi, Kolo se opět otočilo o jednu loukoť na své nekonečné cestě a já, věrna svému předsevzetí, začínám psát pohanský blog věčně hledající wiccanky.

Tak tedy začínám...

Vstoupila jsem do temné části roku a všechna má tvrdá práce s laděním na rytmy přírody a cykly Slunce i Luny přináší výsledky. A taky problémy. Je čas odpočinky a introspekce, čas rozjímání a meditací, čas ponořit se do svého nitra a pohlédnout hluboko do svého Stínu.
No jo, ale zkuste si přitom chodit do práce, která vyžaduje hodně aktivní přístup a kde šéfové rozhodně nejsou zvědaví na introspektivní snění! Neřku-li v pracovní době!

Tohle je totiž tradiční problém praktikujícího věřícího kteréhokoli náboženství. Jak, probohy, skloubit svůj každodenní život s posvátným?
Odpověď je překvapivě krátká a prostá: Těžko.

Právě toto skloubení posvátného a profánního (podobnost s Eliadovým titulem je čitě nenáhodná:-) je znakem "dobrého" pohana. Některé tradice nazývají tento stav Polibek Nekonečna, jiné Pravým bytím a další třeba Splynutím. Líbání Nekonečna je stav, jehož dosažení z Vás neučiní člověka dokonalého bez jediné chybičky na těle či duchu, ale učiní z Vás člověka, který skutečně Žije. Nezbavíte se svých nedostatků, ale v rámci svých nejlepších možností a schopností rozvinete své přednosti, své nedostatky minimalizujete tak, aby Vás nebrzdily v dalším rozvoji a cestě, a stanete se chápavějšími vůči nedostatkům jiných a budete i víc oceňovat jejich přednosti.
Je to běh na dlouhou trať. Polibek Nekonečna je jedno z mystérií novopohanství a stavem, o nějž novopohanští mystici léta usilují. Činí mi dost těžkostí uvěřit dvacetiletému "mystikovi", když o sobě prohlašuje, že tohoto stavu dosáhl již dávno (nejlépe ve věku tří let pod vedením moudrého starce z pátého patra)...

Sama za sebe mohu říct jen jediné: Jsem na počátku. Ještě mi nějaký čas potrvá, než budu líbat Nekonečno s lehkostí Starších některých tradic. A třebaže vím, jak Polibek získat (tato znalost není tajemstvím střeženým zástupy krutých duchů či hordou strážců kteréhokoli templu:-), je mi jasné, že dosáhnout políbení nebude jen tak.

A tak se snažím. V šéfy nestřežených okamžicích se snažím procítit posvátnost všedního pracovního dne, snažím se pochopit hordy naštvaných a ublížených lidí, kteří mě obklopují, a užívám si příjemné chvíle s lidmi mně milými.

A totéž přeji i Vám, milí čtenáři Bohyně.net, resp. mého blogu. Užívejte si posvátnost okamžiků všedních dnů, snažte se, aby tyto chvíle byly častější a delší, abyste nakonec i Vy zakusili tu nejvyšší pravdu, jež přichází s Polibkem Nekonečna.

BB